V prosinci 2014, tedy přibližně týden po zastavení prvního stíhání, se objevila nová skutečnost. Svědek Kavúr šel znovu na polici a sdělil, že se potkal s jakýmsi panem Cickem. Ten mu údajně řekl, že ho kontaktoval můj kamarád Milan Čmelík a řekl mu, ať vzkáže svědkovi Kavúrovi, že mu nabízím peníze, když stáhne obvinění. Výslech pana Cicka dopadl takto:

Snad nemusím zdůrazňovat, že žádného pana Cicka neznám ani já, nikdy jsem ho neviděl ani s ním nemluvil a jeho jméno jsem se poprvé dozvěděl až ze spisu. Ten, kdo řídil celou kauzu tehdy panu Kavúrovi asi zapomněl říct, že když si najde nového svědka, měl by s ním nejdříve sladit falešné výpovědi, jako to udělal před tím se svou manželkou.

Ve spise se nakonec objevily následující informace, které potvrzují, že svědek Kavúr si všechno vymyslel, zatáhl do případu svého dlouholetého kamaráda Cicka, ale ten na konec jako jeden z mála u výslechu nelhal.

Shrňmě si to. Kavúr si přitáhne svědka, který vypovídá zcela opačně, než Kavúr předpokládal, a policie vůbec nezkoumá, kdo vlastně lže. Je to Kavúr nebo pan Cicko? I přesto, že pan Cicko popřel, že bych jemu nebo Kavúrovi nabízel jakýkoli úplatek, tak stejně mě policie znovu obviní. Důkazy byly stále stejné jako před pár měsíci, kdy mé obvinění státní zástupkyně shodila ze stolu. Policie se však znovu pokusila mě trestně stíhat – šikana jak z knížky o 50. letech.

Je škoda, že při soudu nikdo nebral ohled na to, že tyto výmysly svědka Kavúra snižují jeho věrohodnost. Soudkyni to bylo úplně jedno.